Minimalistka šatníku? Rozhodně nejsem …

Jak už víte, miluji módu a vše, co s ní souvisí. Oblečení úplně nejvíc. Ale i kabelky a boty a hodně moc doplňků, od náušnic přes řetízky, brože, prstýnky a náramky až po šátky. Těch mám tedy taky požehnaně.

Dlouhou dobu, vlastně už několik let, se pořád a stále dokola snažím udělat pořádek v šatníku. Ze všech stran se na mě hrnou informace, jak si udělat kapsulový šatník – jak mít co nejméně kousků oblečení ve skříni, jak si ho udělat přehledný a mít tak možnost kombinace všeho se vším, co se v šatníku nachází.

A tak jsem byla celá nadšená, že si to taky udělám. A stále dokola jsem to zkoušela. A stále dokola mi to nešlo. Až jsem konečně jednoho dne zjistila, že to u mě není možné. Proč?

Protože …

Já jsem přece ráda proměnlivá!

Správně. Každá jsme proměnlivá, každá jsme plná emocí. A to je úžasné. Přiznejme si své nálady a nebojme se je přijmout. Jsou tu s námi. Každý den. (Jen se zbytečně nezabředávejme do těch negativních na dlouho. Ať z toho nemáme deprese. To by se náš šatník skládal jen ze samých ponurých kousků..)

Když mám dnes náladu na prostý a nenáročný oděv, tričko a kalhoty v ne křiklavých, ale přírodních barvách, doplněné jen jednoduchým řetízkem a hotovo, tak se takto jednoduše zkrátka obleču.

Dnes.

Protože dnes to takto cítím. JÁ se dnes takto cítím. Netřeba být každý den nápadná, když to dnes cítíme jinak. Navíc naši nedbalou eleganci stačí zachytit tím, ze náš outfit doplníme jednou maličkostí. Třeba právě tím nenápadným řetízkem, který se svou nenápadností může stát právě tím kouskem, proč lidé začnou přemýšlet o tom, cože to je na ní tak zvláštního, zajímavého, fascinujícího…?

Jenže zítra je den jiný, probouzím se s úplně jinou energií, mám najednou hravou náladu a chci ji dát najevo tím, jak se obleču. (Anebo si pochmurnou náladu naopak potřebuji zlepšit – i to se nám může stát a máme možnost tu pochmurnou náladu oblečením přeladit jinam.)

A tak si dám barevné kalhoty, tričko, šaty, cokoliv máte rády, k tomu velké náušnice, náramky a ještě to dovrším šátkem. To jen jako příklad …

Ani tady to není třeba přehánět. Stále mějme na paměti naši nenucenou eleganci!

Chci tím jen dát příklad, kde se dá outfit oživit. Naznačit naše nálady. Buďme kreativní. Barvy a jejich kombinace, vzory, doplňky …

Také však chci upozornit na to, že to takto nemusí mít každá žena. A jak stále říkám … někdy stačí jen nenápadně nápadný doplněk a nálada se posune také naprosto jiným směrem. Buďme samy sebou!

Ale zpět k minimalismu …

Mám to prostě jinak. Už jsem i měla výčitky svědomí, že mám doma plnou skříň oblečení, které snad ani nikdy nemohu využít.
Tyto všechny informace o minimalistickém šatníku mě znervózňovaly. Cítila jsem se společností kritizovaná, že mám tolik oblečení, že jsem nespořivá, že nejsem pokorná. Jenže proč?

„A co s tím vším budeš dělat, vždyť to vůbec nevynosíš!?“

Jaká to úleva, když jsem si uvědomila a řekla si:

„No ale já to mám zkrátka jinak! Miluji oblečení a tak ho mám.“

Přece nebudu dělat něco jen proto, že se to má, že je to moderní. Že to takto dělají všichni. No tak já utratím za oblečení a vzdělávání a ušetřím jinde. Na sladkostech, víně, interiérových doplňcích … Tam jsem třeba zase já minimalistka. Ale nikdy asi nebudu v šatníku.

Navíc se mi už tolikrát stalo, že jsem při rázném třídění mého milovaného šatníku vytřídila kousky, které jsem rok na to nutně potřebovala! A litovala, že jsem je vyřadila. A stejně se pak nakonec sháněla po tom stejném nebo jim alespoň podobném. A věřte mi. Nikdy už to není ono a nezastoupí to ten kousek, který jsem kdysi dala pryč.

Anebo jsem odložila nějaký kousek – sukni, tričko, které na tři roky upadlo v zapomnění. A po jeho znovunalezení ho nosila velmi intenzivně další tři roky, celá spokojená, že jsem ho tehdy nedala pryč.

A toto je vlastně moje strategie. Mám hodně oblečení. Ale ne všechno je uložené ve skříni. Mam je v krabicích. Ukládám tam zimní oblečení, když je zrovna léto a naopak. Tak jak to dělají téměř všechny z nás.
Já tam ale odkládám i oblečení, které zrovna nenosím, nemám na něj tento rok náladu. A pak se uvidí. Buď ho ještě vynosím nebo poputuje dál, kde poslouží lépe.

Zde je nutno podotknout, že kousky šatníku ponecháváme jen ty, které nejsou děravé, sešlé, vytahané, opotřebované nebo do kterých se nám naše postava razantně proměnila, třeba díky těhotenství nebo naopak díky cvičení – ono totiž oblečení, které je nám velké a spíše na nás visí, taky nevypadá zrovna elegantně. Pokud to tedy není záměrem.

A na závěr ještě jedna poznámka.

Maximalistický šatník rozhodně neznamená, mít v šatníku nepořádek! V mém šatníku je sice hodně kousků oblečení, ale vždy vím, kde co najdu. Vše má své místo. Jen je tam toho zkrátka trošičku víc, než v šatníku minimalistickém…